Piloti RAF se svými rodinami uletěli z Vysokova do Anglie

Obrazek  Autor: Hynek Šnajdar 

Vysokov /FOTOGALERIE/ - Jaroslav Nýč, Jaroslav Muzika, Oldřich Filip a Miroslav Lašťovka, piloti a navigátoři stíhacích perutí RAF za druhé světové války v Anglii, jsou hrdiny neobyčejného a dnes už legendárního příběhu. Jasnozřivý čin se stal prologem a předzvěstí čtyřicetiletého neblahého období v „komunistickém ráji“ tehdejšího Československa.

    http://nachodsky.denik.cz/zpravy_region/piloti-raf-se-svymi-rodinami-uleteli-z-20090421.html

SIEBEL–Si 204. V tomto typu letounu uletěli 22. dubna 1949 z Vysokova za svobodou do Anglie čtyři piloti a navigátoři se svými rodinami.                                    (Autor: reprofoto: Kniha Břetislava Čepelíka, Smeteni z výšin)

 

Právě dnes (22.4. 2009) je tomu šedesát roků, kdy se z deštěm promáčené startovací dráhy malého sportovního letiště ve Vysokově u Náchoda zvedl ke svobodě letoun Siebel-204 pilotovaný štábním kapitánem Jaroslavem Nýčem. Kromě tohoto pilota, který prokázal svoji statečnost, odvahu a vlastenectví na bojištích druhé světové války, byli na palubě jeho tři kolegové s manželkami a třemi dvouletými a jedním devítiměsíčním dítětem.

Piloti RAF s rodinami po odletu z Vysokova a těsně po přistání na letišti v Anglickém Manstonu 22. dubna 1949. Nahoře zleva major Oldřich Filip a kapitán Miroslav Laštovka. Dole zprava štábní kapitán Jaroslav Nýč a podplukovník Jaroslav Muzika.                                     (Autor: reprofoto: Kniha Břetislava Čepelíka, Smeteni z výšin)

 

Cílem jejich letu bylo letiště v anglickém Manstonu. „Mně bylo tehdy třináct let. Ten odlet jsem znala pouze z vyprávění hlavně pana Fejgla, který bydlel dole ve statku pod letištěm,“ řekla Deníku pamětnice tehdejších událostí Eva Preclíková, členka Aeroklubu Náchod a dlouholetá aktivní pilotka. Podle ní už piloti RAF tušili, že se na ně hrne nějaká katastrofa. Bylo po únorovém komunistickém puči a západní letci se stali najednou nepohodlnými pro nastupující režim. Z obav před perzekucí svou i svých rodin, byli nuceni opustit svoji vlast, za kterou ve válce bojovali.

JAROSLAV MUZIKA, pilot RAF, který zorganizoval odlet letadla z Vysokova do Anglie    
                                                                                   (Autor: reprofoto: Kniha Břetislava Čepelíka, Smeteni z výšin)

Odvážná akce, kterou zorganizoval pilot Jaroslav Muzika, musela být v důsledném utajení velmi pečlivě připravena. Komunistický režim za vydatného dohledu Moskvy už byl totiž krajně ostražitý a podezíravý. Kapitán Nýč, který byl velmi zdatným pilotem, začal na Siebelu na pardubickém letišti trénovat krátké starty. Po jednom z nich, 22. dubna 1949, se už zpět nevrátil. Pilotka Preclíková, která si v devadesátých letech dopisovala s druhým pilotem letadla Jaroslavem Muzikou, uvádí, že ji pilot v jednom z dopisů popsal, jak jezdili po všech sportovních letištích v okolí, odkud by bylo nejvhodnější odletět. Nakonec padla volba na Vysokov. „Už den před odletem se rodiny s dětmi a batohy na zádech ukryli v blízkém lese tak, aby nevzbudily nežádoucí pozornost. „Kapitán Nýč ráno v Pardubicích nastartoval Siebela a přistál ve Vysokově. Bohužel bylo deštivé počasí a poměrně krátké letiště bylo promoklé. Zbylí tři letci vyšli z lesa a vydali se za tehdejším placeným hlídačem letiště. Odzbrojili ho a odstřihli dráty telefonu. Potom, když letadlo zarolovalo za hangár, z lesa vyběhly rodiny, všichni nastoupili do letadla a když už se rozjížděli, tak tu zbraň vyhodili tomu hlídači na startovací plochu, aby neměl potíže,“ vzpomíná na Muzikovo vyprávění Preclíková. Start letounu byl kvůli promoklé dráze ohrožen. „Byly tam hluboké koleje, letadlo bylo přetížené a oni se domnívali, že se jim ten start nepovede. Byli to ale šikulové zvyklí z války na leccos, tak se jim podařilo nakonec odstartovat. Přistáli na letišti v anglickém Manstonu. Když vystoupili v těch uniformách, nikdo nevěděl, co se děje. Nicméně okamžitě dostali ubytování a práci – učili létat,“ vzpomíná Preclíková. Jak nám sdělil Jan Povolný z Aeroklubu Náchod, stroj byl poté vrácen do Československa.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V devadesátých letech si Eva Preclíková dopisovala s Jaroslavem Muzikou. Ten už nikdy Vysokov nenavštívil.
                                                                                                                                (Autor: DENÍK/Hynek Šnajdar)

„Omlouvám se, pokud jsme svým odletem z vysokovského letiště způsobili někomu potíže,“ píše Muzika v jednom z dopisů Evě Preclíkové. Letiště bylo po této události několik let zavřeno. „Nevím, zda měl někdo kvůli odletu potíže. Vím jen, že jim lidi fandili. Byla to pro nás svým způsobem senzace. Nikdo tady nebyl zatčen, ale říkalo se, že na letišti v Pardubicích voják - dispečer na letištní věži, který dával volno ke startu letadla, byl prý zatčen a odsouzen k těžkému dlouholetému žaláři,“ poznamenala Preclíková, která v devadesátých letech ještě žijícího pilota Muziku zvala jménem svých kolegů na návštěvu vysokovského letiště. „On už ale nechtěl přijet kvůli svému vysokému věku, bylo mu tehdy už přes osmdesát roků,“ dodala pilotka Eva Preclíková.

O událostech z dubna 1949 vyprávěla dlouholetá pilotka Eva Preclíková. V pozadí Jan Povolný z Aeroklubu Náchod.                                                                                                                  (Autor: DENÍK/Hynek Šnajdar)

TOPlist